Veřejná správa podporuje zdravé prostředí na pracovišti

Letošní ročník nesl název „Veřejná správa jako zaměstnavatel podporující zdravé prostředí na pracovišti“, a že se jednalo o téma vysoce aktuální, potvrzují reakce téměř stovky účastníků této již tradiční konference, na níž vystoupili přední odborníci v oblasti duševního zdraví a well-beingu i renomované osobnosti veřejné správy.
 

Plenární část prvního konferenčního dne zahájila svým odborným příspěvkem národní koordinátorka politiky duševního zdraví a místopředsedkyně Rady vlády pro duševní zdraví MUDr. Dita Protopopová, Ph.D., která představila Strategii pro podporu duševního zdraví na pracovišti vycházející ze tří pilířů:  prevence, ochrany a rozvoje a podpory. Problematiku duševního zdraví komplexně pokrývá Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030, jehož aktualizace pro období 2026 – 2030 je nyní připravena, a který mimo jiné stanovuje specifický cíl srovnatelných příležitosti na duševní zdraví. Vytváří se tak podpora duševního zdraví v zaměstnání, kdy zaměstnavatel bude muset identifikovat a systematicky řídit rizika, zavádět prevenční opatření a nabízet intervence. MUDr. Protopopová rovněž uvedla, že pro lidskou psychiku jsou nejhorší drobné stresy a 50 % zameškaných dnů v práci souvisí se stresem a psychosociálními riziky.  Zástupkyně Národního ústavu duševního zdraví Zoe Guerrero a Bc. Mgr. Jaroslava Turková představily projekt „V práci dobrý“, který se zabýval systémovým přístupem k rozvoji prevence a podpory duševního zdraví v organizacích. Do projektu, který byl ukončen počátkem roku 2026, se zapojilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a Slezská Diakonie Brno. Projekt stál na 3 základních pilířích, a sice na identifikaci rizikových faktorů, zvýšení odolnosti organizace a lidí v ní a na zavedení dlouhodobých systémových řešení. Kromě zvýšení gramotnosti v oblasti duševního zdraví v organizacích bylo jeho cílem snížení stigmatizace duševně nemocných a rozvíjení schopnosti na pracovišti v oblasti chování zaměřeného na duševní zdraví.   
 

Předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR Ing. Jan Holický, MBA hovořil ve svém příspěvku o hlavních důvodech odchodů zaměstnanců a vyčíslil i finanční zátěž pro úřad, když zaměstnanec odejde v průběhu zkušební doby. Jeho kolegyně z Úřadu městské části Praha 6, specialistka HR Mgr. Kateřina Csillagová prezentovala nedávno realizované podrobné šetření na úřadu zaměřené na well-being zaměstnanců.

Závěrem dopoledního bloku prvního konferenčního dne vystoupila ředitelka Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Jitka Hlavačková, Ph.D., MBA, jež uvedla, že well-being je podmínkou pro podávání dlouhodobého vysokého výkonu a má být součástí strategie organizace. Zmínila rovněž aktuální trendy ve well-beingu a rozsáhlé portfolio well-beingových aktivit krajského úřadu v duševní, sociální i kariérní oblasti.   

Odpolední část programu byla věnována odborným workshopům. Oproti předchozím ročníkům se jednalo o tři paralelní workshopy s přeními odborníky v roli panelistů.                                               
První workshop nesl název „Jak úřady nahlíží na well-being“ a v diskuzi se představili HR konzultant a celostní psycholog PhDr. Jiří Beran, Ph.D, ředitelka Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Jitka Hlavačková, Ph.D., MBA a vedoucí personálního odboru Krajského úřadu Středočeského kraje Mgr. et Mgr. Filip Klieštík. Panelisté uvedli, že well-being je nutné brát komplexně a středobodem zájmu zaměstnavatele má být člověk, kterému je třeba vytvořit bezpečné podmínky, aby mohl odvádět optimální práci. Důležitá je systémovost, nikoliv nahodilé akce bez výraznějšího dopadu.  Vedoucí pracovníci pak na zaměstnance mohou působit jako terapeuti.     

Ve druhém workshopu zaměřeném na psychologické bezpečí, komunikaci a odpovědnost vedoucího pracovníka vystoupili výzkumná specialistka z Národního ústavu duševního zdraví Lucie Desrumaux Steinerová, M.A., specialista lidských zdrojů Protimonopolního úřadu Slovenské republiky PhDr. Marián Török, PhD., LL.M. a zakladatel a vedoucí společnosti NeuroLeadership s.r.o Dr. Vladimír Tuka, MCC. Zaznělo zde, že největší vliv na pracovní prostředí nemá systém, ale přímý nadřízený, a veřejná správa v porovnání se soukromým sektorem nesoutěží výší platu, ale kulturou pracovního prostředí a úřední kulturou. Zároveň dnešní pracovní prostředí vytváří na lidi výrazně vyšší kognitivní, vztahové a adaptační nároky než dříve, a pod tlakem a nejistotou lidé často neztrácejí motivaci ale kapacitu kvalitně přemýšlet, spolupracovat a rozhodovat se. Důležitou roli hraje komunikace, neboť její kvalita, práce s nejistotou a schopnost vytvářet orientaci a důvěru mají přímý dopad na fungování týmů i celé organizace.

Třetí workshop s názvem „Negativní prvek v týmu aneb tichá toxicita“ přinesl vystoupení HR specialistky Úřadu městské části Praha 6 Mgr. Kateřiny Csillagové, ředitele Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Ing. Tomáše Kotyzy, MBA a státního tajemníka v Ministerstvu zdravotnictví PhDr. Stanislava Měšťana, LL.M.. Diskuze vycházela z následujících otázek : 1) Jak tichou toxicitu nebo zhoršující se atmosféru v týmu rozpoznat? 2) Kdy a jak má zasáhnout vedoucí nebo personalista? 3) Jak budovat prostředí, kde se problémy řeší dřív, než začnou rozkládat tým? Panelisté se shodli, že nastupující toxicitu je těžké rozpoznat, ale hodně může napovědět již vhodně vedený příjímací pohovor. Je proto velmi dobré nesledovat pouze odborné kvality kandidáta, neboť toxický jedinec dokáže rozložit celý kolektiv. Diskuze se také zaměřila na různé formy nevhodného chování a šikany.    

Druhý konferenční den byl zahájen shrnutím výstupů z workshopů předešlého dne a na ně navázal svou prezentací zakladatel a vedoucí společnosti NeuroLeadership Dr. Vladimír Tuka, MCC. Vycházel z tzv. nesvaté trojice tlaku profesora Petera Hawkinse, kdy při požadavku více agend a služeb za současné vyšší kvality a legislativní bezchybnosti a nižší časové, finanční i personální alokace vyvolává systémový tlak v mozku permanentní stav hrozby. Představil princip SCARF (postavení, jistota, autonomie, vztahy, férovost), který pomáhá pochopit, proč lidé reagují emocionálně na pracovní situace, a uvedl, že lidé pod dlouhodobým tlakem mají tendenci držet se známých postupů a ověřených pravidel, což je přirozená reakce mozku. Zdravé zvládnutí změny stojí na 4 pilířích: neustálém propojování úkolů s širším kontextem, adaptaci mozku, když je aktivován, ale nikoliv zahlcen, na odvaze k experimentování a na psychologickém bezpečí. Vladimír Tuka rovněž zmínil důležitost mikropauz a podpůrného využívání moderních technologií.

Vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu MUDr. Vladimíra Lipšová se ve svém příspěvku zaměřila na problematiku syndromu vyhoření a představila projevy, příčiny a rizikové skupiny. V oblasti prevence je důležitá komunikace, spolupráce, zdravá strava, dostatek kvalitního spánku, pohybu a radosti. Syndromu vyhoření se dá předcházet i proaktivní komunikaci s digitálními nástroji umělé inteligence. V rámci výzkumu Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Národním institutem kvality a excelence ve zdravotnictví a odbornými organizacemi nebyl nalezen relevantní doporučený postup, který by zohledňoval komplexní management syndromu vyhoření jako nemoci z povolání a řada zemí jej ani neuznává jako nemoc z povolání. Mezi doporučení bylo zařazeno rozšíření vzdělávání učitelů v sekundárním a terciárním školství v oblasti rozpoznávání a zvládání příznaků pracovního stresu, syndromu vyhoření, udržování duševní rovnováhy a pracovní pohody, rozvíjení postupů služeb pracovního lékařství týkajících se osvěty na pracovištích v problematice syndromu vyhoření, vypracování jednotných postupů pro řešení syndromu vyhoření, vypracování nástrojů a postupů na podporu návratu zaměstnance do pracovního procesu, rozvíjení odborných znalostí zdravotnických pracovníků v problematice syndromu vyhoření a zařazení této problematiky do učebních osnov středních a vysokých škol.

Závěrečný příspěvek, který přednesla ředitelka Kontaktní kanceláře Svobodného státu Sasko v Praze Josefina Ofner, poukázal na skutečnost, že i veřejná správa v Sasku čelí výraznému tlaku na změnu v souvislosti se silnou hierarchizací veřejné správy i rostoucím očekáváním v kvalitě poskytovaných služeb. Sasko se však potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a výrazným stárnutím úředníků veřejné správy. Klíčovou je proto otázka zvýšení podílu mladých lidí pracujících ve veřejné správě při současném zajištění psychologického bezpečí, otevřené komunikace a institucionální kultury.

Těší nás, že jsme zaznamenali na konferenci velmi pozitivní ohlasy a že jsme akcentovali důležité téma, které chceme nadále rozvíjet. Další ročník konference se uskuteční ve dnech 3. – 4. června 2027, o podrobnostech Vás budeme informovat.