Průběh ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou

Průběh ověření zvláštní odborné zkušenosti zkouškou

Obsah

1. Úvodní ustanovení
2. Průběh zkoušky
3. Obsah zkoušky
4. Zkušební komise
5. Hodnocení zkoušky
6. Opakovaná zkouška
7. Řízení o námitkách

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Tento materiál popisuje ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou z pohledu úředníka. Vychází ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále z vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Úředník územního samosprávného celku, který vykonává správní činnosti stanovené vyhláškou č. 512/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, a to do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.

Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou před tříčlennou zkušební komisí a prokazuje osvědčením.

Ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou organizačně a logisticky zabezpečuje Institut pro místní správu Praha (dále jen „Institut“), příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra ČR.

Úředníka na zkoušku přihlašuje zaměstnavatel (příslušný úřad územního samosprávného celku) na předepsaném formuláři. Pokud jde o přihlášku v listinné podobě, musí být podepsána úředníkem a vedoucím úřadu a odeslána na adresu Institutu. Úředníky lze ke zkoušce přihlašovat také v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Oddělení administrace a distančního vzdělávání Institutu zařadí úředníka na zkoušku, formou písemného sdělení oznámí příslušnému úřadu datum, čas a místo konání zkoušky, zašle soubor zkušebních otázek, seznam právních předpisů a doporučené odborné literatury pro přípravu na zkoušku. Doporučujeme sledovat webové stránky Institutu, kde jsou včas uveřejněny informace o tom, zda nedošlo ke změně otázek.

Jestliže již úředník prokázal některou ze zvláštních odborných způsobilostí v předchozím období, uvede tuto skutečnost územní samosprávný celek v přihlášce a připojí k ní v listinné podobě úředně ověřenou fotokopii osvědčení, nebo originál osvědčení nebo v případě zaslání přihlášky v elektronické podobě kopii osvědčení v elektronické podobě ověřené elektronickým podpisem. V případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti koná úředník písemnou a ústní zkoušku pouze z příslušné zvláštní části.

Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených vyhláškou č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, nebo úředník, kterému Ministerstvo vnitra na základě žádosti úředníka vydalo osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání. Doporučuje se proto, ještě v období před podáním přihlášky prozkoumat, zda úředník nespadá do některé z uvedených kategorií. Institut není oprávněn přijímat žádné doklady prokazující rovnocennost vzdělání a nemůže ani o rovnocennosti rozhodovat. V případě uznání rovnocennosti vzdělání je třeba vyplnit příslušnou část přihlášky a úředník vykoná pouze tu část zkoušky, která mu nebyla uznána.

PRŮBĚH ZKOUŠKY

Zkouška se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části – na písemnou a ústní zkoušku. Při písemné zkoušce i při ústní zkoušce se ověřují znalosti z obecné části a ze zvláštní části samostatně. Úředník koná nejdříve písemnou zkoušku. Úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky.

a) písemná zkouška z obecné a zvláštní části:

Před zahájením písemné zkoušky předloží úředník zaměstnanci Institutu zabezpečujícímu zkoušky průkaz totožnosti (k ověření, zda se jedná o úředníka přihlášeného ke zkoušce).

Úředník nejdříve vykonává písemný test z obecné části, poté písemný test ze zvláštní části.

Písemná zkouška z obecné části i ze zvláštní části má formu vědomostního testu. Institut může po dohodě s příslušným ministerstvem testy pro jednotlivé zkouškové termíny generovat ze sady otázek pomocí počítačového programu. V průběhu písemné části zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti nemají úředníci k dispozici právní předpisy, protože cílem testu je ověřit pouze základní znalosti dané problematiky.

Před zahájením písemné části zkoušky získají úředníci od zaměstnance Institutu, který logisticky a administrativně zabezpečuje zkoušku, veškeré potřebné pokyny k vypracování testů. V průběhu vypracování písemné zkoušky se již nepřipouštějí žádné dotazy týkající se obsahu testu.

Písemný test z obecné části a písemný test ze zvláštní části jsou vykonávány i hodnoceny samostatně. Výsledky úředník zaznamenává do testové karty, kdy správnou odpověď vyznačí křížkem. V případě, že úředník posoudí svoji odpověď v průběhu vyhotovování testu jako chybnou, opraví tento údaj zakroužkováním a označí novou správnou odpověď křížkem. Pokud úředník postupně zavrhne všechny vyplněné možnosti, pak písmeno správné odpovědi uvede do prostoru vedle čísla příslušné otázky.

Písemný test z obecné části netrvá déle než 60 minut. Také test ze zvláštní části netrvá déle než 60 minut. V případě, že jsou písemné testy úředníky zpracovány v kratším čase a jsou řádně odevzdány, může předseda zkušební komise rozhodnout o ukončení příslušné části zkoušky i před uplynutím doby 60 minut od zahájení testu.

Úředník je povinen odevzdat test ve stanoveném časovém limitu. Vypracovaný test se odevzdává přítomnému zaměstnanci Institutu, pokud zkušební komise nerozhodne jinak. Jednou odevzdaný test již není možné úředníkovi zpětně vydat k dodatečným opravám.

Hodnocení písemného testu provádí zkušební komise po ukončení každé části písemné zkoušky (obecné a zvláštní). Bodové výsledky písemného testu jsou zaznamenány do testové karty a protokolu daného úředníka. Oznámení výsledků obou testů provede předseda zkušební komise po celkovém ukončení písemné části zkoušky (obecné a zvláštní části). Po oznámení výsledků provede příslušný člen zkušební komise vyhodnocení úspěšnosti testů, zodpoví případné dotazy a upozorní úředníky na to, ve kterých otázkách nejvíce chybovali (v případě vícedenní zkoušky také doporučí, na která témata by se ještě před ústní zkouškou měli zaměřit v rámci samostudia).

Byl-li úředník u písemné části zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, sdělí mu zaměstnanec Institutu do 15 dnů termín opakované zkoušky. Pro přípravu na opakovanou zkoušku z obecné části a z vybraných zvláštních částí jsou k dispozici akreditované e-learningové vzdělávací programy.

Pokud úředník u písemné části zkoušky nevyhověl, může požádat o nahlédnutí do otázek a své vyplněné testové karty. Této možnosti může úředník využít pouze za přítomnosti zkušební komise. Testy a testové karty nelze kopírovat, ani z nich dělat výpisy.

b) ústní zkouška z obecné a zvláštní části:

Před vylosováním otázek předloží úředník zaměstnanci Institutu zabezpečujícímu zkoušky průkaz totožnosti (k porovnání, zda se jedná o úředníka přihlášeného ke zkoušce).

Při ústní zkoušce si úředník vylosuje příslušným ministerstvem (nebo jiným ústředním správním úřadem) stanovený počet otázek z obecné a ze zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti.

Po vylosování otázek má úředník stanovenou dobu na přípravu nejméně 15 minut. Během přípravy má úředník možnost nahlédnout do vybraných právních předpisů vztahujících se ke zvláštní odborné způsobilosti (jejich rozsah stanovilo příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad a je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách Institutu www.institutpraha.cz).

Zkušební komise nabídne úředníkovi možnost vybrat si, zda bude nejdříve odpovídat na otázky z obecné nebo ze zvláštní části.

Ústní zkouška netrvá zpravidla déle než 30 minut. To znamená, že cca 15 minut úředník zodpovídá otázky z obecné části a cca 15 minut otázky ze zvláštní části.

Ústní část zkoušky je vyhodnocena zvlášť po dopolední a zvlášť po odpolední části zkoušky.

Pokud je úředník u ústní části zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, sdělí mu zaměstnanec Institutu termín opakované zkoušky. Pro přípravu na opakovanou zkoušku z obecné části a z vybraných zvláštních částí jsou k dispozici akreditované e-learningové vzdělávací programy.

c) společná ustanovení:

Zkouška se může konat v jednom nebo více dnech.

Průběh zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné.

Úředník má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o zkoušce. Toto právo však může úředník využít až tehdy, podá-li námitky proti postupu zkušební komise dle §26 řízení o námitkách.

Otázky písemného testu nejsou veřejné. Otázky k ústní části zkoušky jsou zveřejněny způsobem umožňující dálkový přístup, a to na webových stránkách Institutu (www.institutpraha.cz).

Úředník je povinen se po celou dobu konání písemné i ústní zkoušky (včetně přípravy) chovat tak, aby nerušil průběh zkoušky a ostatní úředníky konající zkoušku.

Úředník konající zkoušku by měl respektovat pravidla společenského chování a v souladu s nimi by měl být v průběhu písemné i ústní části zkoušky oblečen adekvátně situaci.

Během zkoušky není dovoleno požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky.

Zkušební komise může v průběhu písemné i ústní zkoušky (včetně přípravy) vyloučit uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky, opisuje nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. Pod nedovolenými pomůckami se rozumí:

• jakékoliv psané poznámky a tištěné materiály (s výjimkou vybraných právních předpisů, které jsou dle pokynů příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu úředníkům při přípravě odpovědi u ústní zkoušky k dispozici)
• jakékoliv elektronické přístroje včetně mobilních telefonů (ty musí být v průběhu zkoušky vypnuty), jiné komunikační přístroje a přenosné PC všech typů

Výjimkou je vyhotovení písemných testů zdravotně postiženými osobami, které o to předem požádaly prostřednictvím Institutu předsedu zkušební komise. V takovém případě může být zdravotně postiženým úředníkem použito PC nebo test vypracovává asistent zdravotně postiženého či člen zkušební komise dle dispozic zdravotně postiženého. Tato skutečnost musí být uvedena v protokolu o průběhu zkoušky.

Pokud je úředník vyloučen od zkoušky, znamená to, že při zkoušce je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“ a musí ji opakovat. Je-li úředník vyloučen od písemné zkoušky, nesplňuje zákonný předpoklad pro konání ústní zkoušky stanovený v ustanovení § 24 odst. 2 zákona o úřednících.

OBSAH ZKOUŠKY

Zvláštní odborná způsobilost obsahuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní odborná způsobilost má obecnou a zvláštní část.

Obecná část zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a správního řádu, a schopnost aplikace těchto znalostí.

Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Obsah zkoušky a jeho průběžnou aktualizaci tak, aby odpovídal platnému právnímu stavu, stanovují příslušná ministerstva a ostatní ústřední správní úřady pro zvláštní část zkoušky a Ministerstvo vnitra pro obecnou část zkoušky. Uvedené subjekty také určují soubor zkušebních otázek k ústní zkoušce, zpracovávají otázky písemného testu, stanovují kritéria hodnocení písemné i ústní zkoušky, určují seznam právních předpisů a doporučené odborné literatury pro přípravu na zkoušku, dále seznam vybraných právních předpisů, které mají být úředníkům k dispozici při přípravě na odpověď u ústní části zkoušky.

Stanoví-li to příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, může být součástí zkoušky také zpracování (a při ústní zkoušce obhajoba) projektu, jehož cílem je prokázat schopnosti úředníka aplikovat požadované znalosti v praxi, eventuálně schopnost úředníka systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma, navazující na obsah příslušné zvláštní odborné způsobilosti.

ZKUŠEBNÍ KOMISE

Pro zajištění ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou je sestaven Seznam odborníků na obecnou a zvláštní část zkoušky, ze kterého jsou rozhodnutím ředitelky Institutu zřizovány na základě jmenovacího dekretu tříčlenné zkušební komise. Tento seznam je sestaven z fyzických osob, o jejichž zařazení pro obecnou část zkoušky rozhodlo na návrh Institutu Ministerstvo vnitra a pro zvláštní části jednotlivá ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. Seznam odborníků na obecnou a zvláštní část zkoušky je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Členy zkušební komise nesmějí být fyzické osoby, u nichž jsou se zřetelem na jejich vztah k úředníkovi vykonávajícímu zkoušku důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Člen komise je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to tomu, kdo jej jmenoval (ředitelce Institutu pro místní správu Praha). O podjatosti člena komise rozhodne ředitelka Institutu bez zbytečného odkladu. Shledá-li, že je člen komise podjatý, odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.

Zkušební komise zodpovídá za zákonný průběh ústní i písemné zkoušky. Činnost zkušební komise řídí její předseda. Zkušební komise rozhoduje většinou hlasů svých členů.

Výkon úředníka u ústní zkoušky musí být hodnocen objektivně a ve všech aspektech podle kritérií předepsaných příslušným ministerstvem nebo ústředním státním úřadem. Zkušební komise je při zkoušce vázána stanovenými soubory zkušebních otázek. Doplňující otázky ze strany členů zkušební komise musí být pokládány pouze k problematice vylosovaných otázek.

O průběhu a výsledku zkoušky zpracovává zkušební komise, prostřednictvím zaměstnance Institutu, protokol a zápis o průběhu zkoušky.

Zkušební komise dbá na dodržování stanovených a doporučených časových limitů stanovených pro písemné a ústní zkoušky.

Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.

Neúspěšným úředníkům předseda zkušební komise odůvodní hodnocení „nevyhověl“ a ve spolupráci se zaměstnancem Institutu je informuje o následném postupu.

HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

Zodpoví-li úředník v písemném testu z obecné části správně alespoň dvě třetiny v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Hodnocení v písemném testu ze zvláštní části se provede obdobně.

Podmínkou pro úspěšné složení písemné zkoušky je hodnocení úředníka klasifikačním stupněm „vyhověl“ v písemném testu z obecné části i v písemném testu ze zvláštní části.

Úspěšné složení písemné zkoušky (tedy testu z obecné i zvláštní části) je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Pokud je úředník hodnocen stupněm „nevyhověl“ z jedné nebo z obou částí písemné zkoušky, ústní zkoušku nemůže vykonat.

Prokáže-li úředník při ústní zkoušce příslušné znalosti a také schopnost jejich aplikace do praxe, je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“. V opačném případě je úředník hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Znalosti prokázané při ústní zkoušce se v obecné části a ve zvláštní části hodnotí samostatně.

Výsledek písemné zkoušky a ústní zkoušky oznámí předseda zkušební komise úředníkovi v den jejich konání. Je-li úředník celkově hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, vydá mu zkušební komise v den konání zkoušky osvědčení. V případě potřeby může Institut zaslat úředníkovi osvědčení poštou, a to nejpozději do 15 dnů ode dne konání zkoušky. Osvědčením prokazuje úředník příslušnou zvláštní odbornou způsobilost. Osvědčení je úředníkovi vydáno pouze jednou. V případě ztráty osvědčení vydá úředníkovi Institut na jeho žádost písemné potvrzení o absolvování zkoušky.

Úředník, který byl ze zkoušky vyloučen podle § 23 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., nebo se k písemné nebo ústní části zkoušky nedostavil bez náležité omluvy, nebo při písemné nebo ústní zkoušce od zkoušky odstoupil, je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

• obecná znalost, schopnost reprodukovat (nikoliv zpaměti a doslovně)
• schopnost definovat základní pojmy (je nezbytnou podmínkou)
• znalost těch detailů, které jsou nezbytně nutné ve vazbě na správný postup úředníka  

• schopnost interpretace
• schopnost vysvětlit občanovi odpovídající postup  

• schopnost praktického použití teoretických znalostí a vědomostí
• schopnost vysvětlení správného postupu v konkrétních situacích
• schopnost jednoznačně odlišit příbuzné případy tak, aby uchazeč prokázal schopnost správné aplikace – správného postupu
• schopnost propojení problematiky do širších souvislostí, eventuálně navržení alternativního postupu pro občana k řešení jeho problému  

OPAKOVANÁ ZKOUŠKA

Jestliže byl úředník hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se koná nejdříve po 30 dnech, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, při které úředník nevyhověl.

Při opakování písemné zkoušky se úředník podrobí opakovaně písemnému testu buď z obecné části, nebo ze zvláštní části, podle toho, ve kterém z nich byl při předchozím konání zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, nebo opakuje oba testy, byl-li klasifikačním stupněm „nevyhověl“ hodnocen v obou testech. Pro opakování ústní zkoušky to platí obdobně.

Náklady spojené s opakováním zkoušky nese úředník (s výjimkou opakování zkoušky na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra při řízení o námitkách – § 26 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb.).

ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH

Je-li úředník při písemné nebo ústní zkoušce hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, má právo podat do 15 dnů ode dne oznámení této skutečnosti námitky proti postupu zkušební komise. Námitky se podávají zkušební komisi prostřednictvím Institutu (zasílají se na adresu: Institut pro místní správu Praha, Dlážděná 6, 110 00 Praha 1). Zkušební komise námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí Ministerstvu vnitra ČR. Ministerstvo vnitra o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že buď potvrdí hodnocení zkušební komise, nebo jej změní nebo zruší, bylo-li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, a pozve úředníka k opakovanému složení zkoušky.

podmínky pro podání námitky

Řízením o námitkách se zabývá § 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Námitku je možné podat v případě, kdy úředník zpochybňuje postup zkušební komise, protože nebyly splněny všechny zákonné podmínky, které ukládá zákon o úřednících a prováděcí vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Zákonnými podmínkami se rozumí skutečnost, že zkouška probíhá před tříčlennou komisí, jejíž činnost řídí předseda, že o průběhu zkoušky je proveden protokol, který je podepsán všemi členy a že není shledáno porušení principů rovného přístupu k uchazečům a rovných podmínek zkoušky.

Není možné podat námitku proti výsledku písemné nebo ústní zkoušky, odstavec 1 § 26 přesně definuje, že námitku je možné podat pouze proti postupu zkušební komise. Zkušební komise námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra je oprávněno podle § 26 odst. 1 zákona o úřednících při řízení o námitkách zkoumat, zda zkušební komise postupovala v souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem. V návaznosti na to je oprávněno změnit nebo zrušit hodnocení komise, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem. Ministerstvo o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení. Dle odstavce 4 § 26 se na řízení o námitkách nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Námitka vznesená úředníkem, která je směřována k problémovému zdravotnímu stavu v den konání zkoušky, kdy úředník nevyužil možnosti a komisi se svým zdravotním stavem neseznámil a jeho soustředění k vykonání zkoušky tak nebylo dostatečné, tak není dle odst. 1 § 26 řádnou námitkou, neboť se námitka nevztahuje k postupu zkušební komise. Nemohl-li se úředník omluvit a využít písemného vyjádření lékaře již před zkouškou, měl by úředník zkušební komisi seznámit se svým problémovým zdravotním stavem již při průběhu zkoušky. Lze předpokládat, že zkušební komise by v den zkoušky musela odmítnutí zkoušky pro zdravotní stav respektovat, protože sama a na místě by nebyla odborně způsobilá posoudit reálnost momentálně signalizovaného zdravotního stavu. Pokud úředník tak neučiní a zkoušku absolvuje, zůstávají po podání takovéto námitky pochybnosti, zda problém v namítané intenzitě skutečně existoval. Z výše uvedených důvodů zkušební komise takovýmto námitkám zpravidla nevyhovuje a věc předává k rozhodnutí ministerstvu vnitra.

Odběr novinek

Chcete-li dostávat informace o nových i chystaných službách, vyplňte svůj e-mail